Arco Sexy Rexy
Ahoj kamarádi,
já jsem Arco Sexy Rexy . Říkaji mi Arco – a že jsem sexy 
)
| Jméno: | Arco Sexy Rexy |
 Arco Sexy Rexy |
| Datum narození: | 16.4.2003 | |
| Plemeno: | Nova Scotia Duck Tolling Retriever (Toller) | |
| Tetovací číslo: | 145 | |
| Chovatel: | Česká republika | |
| Majitel: | Marie Bušinová, Olomouc Česká republika |
|
| Zdraví: | DKK 0/0, DLK 0/0, plnochrupý, PRDC/CEA – Carrier/Carrier | |
| Otec: | Andy Tosti | |
| Matka: | Fascie z Vlčích luk |
Musím Vám povědět, jak jsem se do Olomouce dostal. Měl jsem ve svém krátkém životě tak trochu smůlu.
Narodil jsem se v Bučovicích mamince Ašence a taťkovi Enďákovi. Tam to bylo príma, moc dobře se o mě starali. Pak si mě vzala nová majitelka – to bylo taky moc fajn, protože už jednoho tollera taky měla a já měl tedy zase hned kamaráda a tak jsem po svých rodičích a sourozencích ani moc nesmutnil. Jenže aby nebylo všechno jen tak růžové, nastaly problémy s bydlením a protože nebyla jiná možnost, nemohl jsem se svou novou paničkou zůstat, ale musel jsem se opět vrátit k mamce a taťkovi. Byl jsem smutný. Na novou paničku jsem si už zvykl a i když se ke mně doma chovali moc pěkně, musel jsem neustále přemýšlet, co se mnou bude dál. ….
Arco Sexy Rexy
A pak se to jednoho dne stalo. Odjeli jsme s mamkou a taťkou, sestřičkou Erinkou a všemi lidmi s kterými jsem bydlel na loveckou chatu na Vrčavě. Tam přijeli nějací cizí lidé. Pořád mě mazlili a prohlíželi, no to se mi ale moc líbilo a začal jsem si dělat naděje, že si mne třeba vezmou. Měli už taky jednoho tollera, takže bych měl i kamaráda…. usínal jsem s tajnou nadějí. Jenže pak přišlo ráno a ta nová panička, co mne včera tak mazlila byla nějaká zamlklá, pořád se na mne jen dívala a téměř nemluvila. Byl jsem z toho celý paf a byla ve mně malá dušička. No nebudu Vás napínat. Nakonec jsem s nimi odjel – prý na zkoušku – na týden – jak se budu snášet s velkým Endou. Já se snažil být tááák hodný, jenže velkej brácha mě nějak nechtěl. Celé dva dny mě totálně přehlížel, když jsem si za ním přišel lehnout, znechuceně se zvednul a odešel, schovával se přede mnou na nejrůznější místa a tvářil se fakt dost podivně. Ale nevydržel to dlouho – no jen se na mne podívejte, copak mi mohl odolat???
Již třetí den si se mnou začal venku hrát a brzy nato mne přijal i doma – na svém území. Je fakt dobrej,a až budu jednou velkej, chtěl bych se mu podobat. Zatím jeho dobráctví těžce zneužívám. S naprostou samozřejmostí jsem zabral jeho boudu, beru mu všechny hračky a to klidně i z tlamy, kostičky, prostě všechno a on na mne ani nezavrčí, nebo jen malinko, ale nakonec mi všechno stejně dá. Zjistil jsem, že na něj můžu i vyjet, třebas když žeru kostičku a on se závistivě dívá – svoji už totiž sežral, tak po něm vyjedu a on mě ani nespořádá, jen si přede mne lehne a začne mi ukazovat bříško nebo válí sudy, mručí a myslí si, že mu za tyto cirkusové kousky svoji kostičku dám. To se ale plete, to platí na paničku, ale na mne ne. Co se týká jídla a dobrot, to totiž neznám bratra.
Arco a Enda
Doma jsou na mne dost hodní. Pořád se rozplývají nad tím, jaký jsem mazel, to Enda prý tak umazlený nikdy nebyl, taky jsem prý klidný a pracovitý. No, co bych pro ně neudělal, když se ke mně tak pěkně chovají. A tak vyhledávám a nosím holuba, srnčí nožky, kačeří křídla, aportuju míček, činku a začal jsem zkoušet i stopu. Taky cvičím pořadovky na cvičáku – to mě teda moc nebaví a pak hledám své lidi a když je najdu, tak musím štěkat. Je to docela legrace a vždycky za to něco dostanu. Ještě Vám musím říci, že mě necvičí panička – ta cvičí Endu, mě začal cvičit páneček a je s ním docela legrace. Tak to je zatím o mě všechno, brzy zase napíšu nějaké novinky.
Vlastní packou Váš Arco. HAF!!!