Endy a Arco – Nova Scotia Duck Tolling Retriever

Po docela dlouhé době – vlastně po roce jsme se nahlásili na Národní výstavu psů v Olomouci. Máme to za rohem, takže proč nejít, že, zvláště když posuzovala paní Jílková, na kterou jsem slyšela tolik chvály.

ARCO SEXY REXY - V1, CAC, NV, BOB

Těšila jsem se na výstavní atmosféru a také na známé lidičky a další zrzky a taky jsem byla zvědavá, jak náš skoro šestiletý Arco na výstavě dopadne, zda nezapomněl to, co mu bylo vlastní v době vrcholu jeho výstavní kariéry.

Naše přípravy vypadaly asi tak, že jsem se měsíc před výstavou rozhodla, že musí něco zhubnout – no předsevzetí bylo, Arnošta jsem sice omezovalo, ale k vizuálnímu výsledku to jaksi nevedlo. Když jsem ubrala už z tak malé porce granulí, Arco zvýšil své hledačské úsilí a po Silvestru neměl problém nedostatek potravy doplnit Jeden by nevěřil, kolik chlebíčků se všude válí…
No nastal den „D“ a my ráno shodili Arca z gauče, naházeli do báglu nějaké ty potřeby jako výstavní vodítko, kartáč, misku na vodu,… a rozjeli se vstříc známým lidičkám.

A bylo to super – viděli jsme našeho synka Bennyho a spoustu dalších zrzečků. Docela mne překvapilo, že až na jednoho, byli všichni bez srsti, tedy vylínaní. Arco ve své dobré výživné kondici a ještě s těma svýma chlupama vypadal jak čau čau.
Paní Jílková prohlížela psy opravdu důkladně a psala dlouhé posudky. Když došel na řadu náš Arčí – prohlížela ho, prohmatávala a padla i poznámka – ten je ale statnej – ehm – kulantně řečeno, že mám tlustého psa ). Arco se vzorně prezentoval – nic nezapomněl – a prezentace psa je polovina úspěchu – jak mne kdysi učila kamarádka Silvinka Hanová – dodnes na ni vzpomínám, jak mne honila s Endym kolem výstaviště, abych ho unavila, ale dnes už vím, jak velikou měla pravdu. Arco se rozhodčí líbil a získali jsme CAC, Národní vítěz a Vítěz plemene (BOB). Postoupili jsme do závěrečných soutěží o nejlepšího psa skupiny 8 – tam si nás už jako vždy nikdo nevšiml.

Ještě se musím zmínit o jedné premiéře, která na Arca na výstavě čekala. Arca jsem zapůjčila na Junior Handling a to šikovnému chlapci – Filipu Malému. I tady jsem musela ocenit Arcovu disciplinovanost, protože to oběma moc šlo i když se viděli prvně v životě.
Prošli vyřazovacími soutěžemi a v závěru získali třetí místo a poctu – stoupnout si na „bednu“. Moc jsem to Filípkovi přála.

Nevím, jestli se v průběhu roku ještě nějaké výstavy zúčastníme – pokud ne – určitě si Olomouckou výstavu za rok zopakujeme a tentokrát i s Endýskem – který bude předveden ve třídě veteránů.

Junior handling A - Filip Malý a Arco Sexy Rexy 3.místo

Arco Sexy Rexy