Příspěvky podle štítků ‘Arco’
Výstava Olomouc – leden 2009
Po docela dlouhé době – vlastně po roce jsme se nahlásili na Národní výstavu psů v Olomouci. Máme to za rohem, takže proč nejít, že, zvláště když posuzovala paní Jílková, na kterou jsem slyšela tolik chvály.

ARCO SEXY REXY - V1, CAC, NV, BOB
Arco – pes roku 2006
Dne 15.09.2007
získal
CH, DUAL CH CZ, CH SK, JCH CZ, JCH SK
ARCO SEXY REXY
(který je držitelem tohoto titulu již třetí rok)
DUAL PURPOSE 2006
VÝSTAVNÍ PES ROKU 2006
PRACOVNÍ PES ROKU 2006

Arco - pes roku 2006

Arco - pes roku 2006

Arco - pes roku 2006
Šampion práce ČR,
ICH, DUAL CH CZ, CH SK, JCH CZ, JCH SK
Arco Sexy Rexy
nar. 16.4.2003
DKK 0/0 DLK 0/0
PRDC/CEA – Carrier/Carrier
plnochrupý
Pes roku 2004, 2005, 2006
zkoušky: ZZO, ZZZ, ZV, 2x klubové PZ, 2x SZVP – 2x titul CACT, BZ, 2xLZ (1xCACT), MFTR II.cena
Jedná se o mladého psa silné kostry,
klidné a přátelské povahy
s výbornými loveckými vlohami,
pes je lovecky veden

Arco Sexy Rexy
JCH HU, CH SK, CH PL
Bond z Vlčích Luk
Vyřazen z chovu
nar. 19.7.2001
DKK 1/0 DLK 0/0
PRDC/CEA – Affected/Affected
plnochrupý
zkoušky: OVVR, ZOP, ZZO, ZZZ, RH-E, VZ, CT
Jedná se o velmi
aktivního a temperamentního
psa přátelské povahy,
není lovecky veden, běhá agility
a věnuje se záchranařině

Enda (Bond z Vlčích luk)
OZNÁMENÍ
U Endyho propuklo ve dvou a půl letech prvně onemocnění, jehož přesnou diagnózu nebyl zatím schopen nikdo určit. Jeho stav byl natolik vážný, že jsem již přemýšlela nad nejhorší variantou. Objela jsem s ním největší kapacity v republice – ať už to byl MVDr. Šrenk – coby neurolog, MVDr. Beránek či MVDr. Dvořák – tomu bych na tomto místě chtěla obzvláště poděkovat za velkou trpělivost se mnou a velmi lidský přístup.
S Endym jsme podstoupili všechna dostupná i psům nedostupná vyšetření, dělaly se odběry snad všeho, co se odebrat dá – jediné, co bylo pozitivní byla borrelioza. Takže závěr prvního „ataku“ byl borrelioza. Trvalo mi dobře tři měsíce, než jsem Endyho dala dohromady.
Bohužel za necelé dva roky se problém objevil znovu – stejně nečekaně jako v prvním případě a s naprosto shodnými příznaky – opět následovala všemožná vyšetření včetně takových lahůdek jako je MRI – vše bezvýsledné. I Borrelioza vyšla negativně – tudíž se jen potvrdila domněnka některých veterinářů, že ani v prvním případě nebyla borrelioza ten problém.
Kontaktovala jsem chovatele tollerů snad z celého světa – dozvěděla jsem se informace o nejrůznějších chorobách, kterými tolleři trpí.
Klinické příznaky Endyho stavu nejvíce odpovídají nějakému autoimunitnímu problému, nejspíš „autoimunitní meningitida“ . Endy byl léčen Prednisonem, na který velmi dobře reagoval. Nyní je bez léků, je bez problémů, jen mi přijde, že již není tak temperamentní, jako kdysi býval a to mi velmi chybí. Jelikož se mi nepodařilo zjistit příčinu jeho nemoci a ani se přesně neví, jakým způsobem se autoimunitní problémy dědí – snad v některých rodinách tollerů existují dispozice ke vzniku těchto nemocí, rozhodla jsem se, že Endyho již k chovu nepoužiji. Jen velmi nerada bych způsobila novým majitelům štěníků po něm takový smutek, bolest a bezmoc, jakou jsem prožívala já.
Endyho jsem vyřadila z jakéhokoli výcviku, skončili jsme se záchranařinou, agility. Chodíme na procházky, občas na stopy, schováváme po lese balonky, které mi s nadšením nosí a já si jen přeji, aby tento stav vydržel co nejdéle.
Pokud jste někdo měli se svým tollerem nějaké zdravotní problémy, prosím kontaktujte mne, velmi mne to zajímá.
Mezinárodní všestranné zkoušky přinášení retrieverů Třeboň
Mezinárodní všestranné zkoušky přinášení retrieverů
se zadáním titulu CACIT, Res.CACIT, CACT a Res.CACT
dle zkušebního řádu ČMMJ platného od 1.6.2006
Třeboň 29.9. – 1.10.2006
absolvoval ve III.ceně CACT s počtem 331 bodů
Více informací na www.retriver.cz

Diplom III. ROŽMBERSKÝ POHÁR
A zase kačenky…
Tak jsem se s páníčkem a paničkou zúčastnil dalšího honu na Kachny.
Hon byl v Majetíně a po vydatné snídani v místní hospůdce jsme se vydali k vodě – no k vodě – nebyl to hon na rybníku, jak panička předpokládala, když mne dva dny předtím šamponovala ve vaně, ale byl to hon na takových potůčcích. No mě to bylo celkem jedno, voda jak voda, ale paničku málem křísili, když mě viděla, jak jsem z té vody vylez – no co Vám mám povídat – bylo tam asi čtyřicet centimetrů vody potažené souvislou vrstvou zeleného žabince a dole asi tak půl metru černého bahna.